(24.11.2020; MFDNES; autor: Tomáš Cafourek) První tuzemský dálniční PPP projekt ještě není hotov, přesto ministerstvo dopravy už chystá další mnohamiliardovou zakázku, kterou místo státu postaví soukromník. Po D4 mezi Příbramí a Pískem padla volba na chystanou alternativu k brněnské D1.
Možnosti soukromého financování stavby části dálnice, která má spojovat Liberec s Hradcem Králové a s Olomoucí a u Lipníku nad Bečvou se napojit na D1, ministerstvo zkoumá od počátku listopadu. „V současné době je ve spolupráci s European Investment Advisory Hub pod Evropskou investiční bankou zpracovávána studie proveditelnosti na ověření vhodnosti a výhodnosti realizace některých částí D35 mezi Ostrovem a Mohelnicí formou PPP,“ řekl MF DNES mluvčí ministerstva dopravy František Jemelka.
Investiční agentura European Investment Advisory Hub například nedávno pomáhala v Bulharsku rozjet kurzy pro budoucí opraváře elektromobilů nebo v Polsku umožnila modernizaci nejstarší wroclawské tramvajové linky.
Výstavba části dálnice D35 je v hledáčku týmu připravujícího potenciální PPP projekty (z anglického Public Private Partnership) delší dobu. Na začátku tohoto roku tehdejší ministr dopravy Vladimír Kremlík uváděl, že stát by rád postavil ze soukromých peněz přibližně 80 kilometrů dálnice, tedy mnohem více než dvojnásobnou porci oproti projektu na D4. Zda nakonec bude soukromník stavět celou trasu z Ostrova na Pardubicku do Mohelnice na Olomoucku, není jisté.
Zatímco na počátku roku bývalý šéf dopravního resortu zapojení soukromníků do výstavby hájil, dnes má názor opačný. Na stránkách Středoevropského institutu pro rozvoj dopravy, který pomáhal zakládat, před touto formou zadlužování varuje. Důvodem je hlavně epidemie koronaviru. Díky záchrannému balíčku EU má totiž Česko stejně jako další unijní státy najednou přebytek peněz, které z velké části plánuje investovat právě do výstavby komunikací.
Projekty založené na partnerství soukromého kapitálu a státu jsou přitom nejúčinnější ve chvíli, kdy je připravených staveb dost, ale stát na jejich výstavbu nemá peníze. Například chybějících 32 kilometrů dálnice D4 z Milína do Čimelic včetně následné 25leté údržby má prostřednictvím soukromého investora vzniknout za zhruba 16 miliard korun. Jde však o částku v současných cenách bez takzvané indexace. Suma, kterou bude stát soukromému koncesionáři pravidelně proplácet po dokončení dálnice, už bude o indexaci pravidelně navýšená. Už dříve proto státní silničáři vypočítali, že by výstavbu a údržbu zvládli levněji, za zhruba 12 miliard korun.
„Jedinou pofidérní ‚výhodou‘ PPP je fakt, že splácení projektu se přesouvá do budoucna, na budoucí generaci, a že ti, kteří tento projekt v současnosti navrhli či realizovali, nejsou a nebudou těmi, kteří ho budou splácet,“ argumentuje Kremlík.
Faktem ale je, že i v současné situaci má přenechání výstavby soukromníkovi řadu jiných dílčích výhod. Při prezentaci PPP projektů ve Strakově paláci se pokoušeli ministerští úředníci pro tento model přesvědčit mimo jiné argumentem, že soukromník bude motivovaný pohlídat si termíny a dokončit výstavbu včas, aby se rychleji dostal k první výplatě. Pilotní projekt na jihočeské D4 měl přinést srovnání, jak efektivně dokážou soukromníci stavět oproti státnímu Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD).
ŘSD má v pilotním projektu za úkol vykoupit pozemky a získat stavební povolení, přičemž výstavbu přenechá vítězi tendru na takzvaného koncesionáře. Jméno koncesionáře by mělo ministerstvo dopravy zveřejnit příští měsíc, nicméně už avizovalo, že zvolilo levnější nabídku od konsorcia DIVia (tvořeného společnostmi Vinci Highways, Vinci Concessions a Meridiam Investments). Konečné rozhodnutí budou mít poslanci. Kromě vlády totiž bude závazek v podobě dlouhodobého zadlužení posuzovat Sněmovna.
Zda příprava D35 bude vypadat stejně jako v případě D4, nelze podle mluvčího ministerstva dopravy předjímat. „Stavby na D35 jsou v různém stadiu přípravy, někde jsou již vydaná územní rozhodnutí,“ doplnil Jemelka s tím, že si ale úřad z projektu na D4 vezme příklad.
Z plánovaných 210 kilometrů komunikace D35 je zatím v provozu zhruba 60 kilometrů. Jde o úseky u Litovle a Olomouce, které vznikly před rokem 1989. Z nových úseků je ve výstavbě zhruba 25 kilometrů z Opatovic nad Labem do Ostrova. Část z Opatovic do Časů by se měla motoristům otevřít v příštím roce.
Soukromník bude podle úředníků ministerstva motivovaný dokončit výstavbu včas, aby se rychleji dostal k první výplatě.