Krajský soud v Brně vydal v minulém týdnu rozsudek (č. j. 31 Af 40/2022), jímž zamítl žalobu dodavatele ELSO PHILIPS SERVICE, spol. s. r. o., proti rozhodnutí předsedy Úřadu ve věci veřejné zakázky Ministerstva obrany na uzavření rámcové dohody „Alternativní tonery, náplně a pásky do tiskáren a kopírovacích strojů + související části". Jedná s o první rozhodnutí českých soudů o nových základních zásadách environmentálně a sociálně odpovědného zadávání.
Žalobce ELSO PHILIPS SERVICE, spol. s. r. o., se domáhal toho, aby zadavatel v rámci zadávacích podmínek stanovil podmínky environmentálně a sociálně odpovědného zadávání vymahatelným způsobem. Úřad a následně i jeho předseda návrh zamítli (rozhodnutí zde).
Podle krajského soudu z § 6 odst. 4 ZZVZ vyplývá pouze povinnost při zadávání veřejné zakázky řádně zohlednit aspekty sociálně a environmentálně odpovědného zadávání, pokud to bude s ohledem na povahu a účel veřejné zakázky vhodné. Zákon však zcela jistě nestanovuje konkrétní opatření, která by zadavatel měl ve vztahu k odpovědnému zadávání přijmout. Stejně tak ze zákona nevyplývá ani žádná minimální úroveň ochrany, kterou by měl zadavatel chráněným hodnotám přiřknout. Je tak na zadavateli, aby s ohledem na povahu a účel veřejné zakázky vybral vhodná opatření na poli environmentálně a sociálně odpovědného zadávání. Zvolená opatření nebo jejich absenci, musí zadavatel řádně odůvodnit. Soud rovněž dodal, že nelze pouze na základě odkazu na princip předběžné opatrnosti dovozovat, že zákon vyžaduje, aby zadavatel přijal konkrétní preventivní opatření s určitou mírou efektivity na ochranu životního prostředí.
V projednávaném případě přijal zadavatel v rámci zadávací dokumentace dva okruhy opatření ve vztahu k odpovědnému zadávání. Prvním jsou ustanovení zejména návrhu rámcové smlouvy, která požadují, aby dodavatelé dodržovali zákony a jiná pravidla plynoucí z práva životního prostředí, pracovního práva apod., pod hrozbou smluvní pokuty ve výši procentuální části kupní ceny a možnosti vypovědět smlouvu. Druhým okruhem byl požadavek na předložení bezpečnostních listů, jež mají zadavatele informovat o chemických vlastnostech použitých látek, o pravidlech nakládání s těmito látkami, případně o nebezpečí, které tyto látky představují pro životní prostředí. Podle soudu z § 6 odst. 4 ZZVZ neplyne povinnost zadavatele přijmout opatření, které je s ohledem na zásady odpovědného zadávání to nejvhodnější. Zadavatel má povinnost zásady toliko zohlednit, což se v uvedeném případě stalo.
Tiskové oddělení ÚOHS
23/187
(Zdroj: ÚOHS newsletter)