(04.09.2020; Moravskehospodarstvi.cz) Podle expertů nic nebrání zadávat zakázky ve veřejné sféře chytřeji, tj. nesoutěžit jen nejnižší cenu, ale zohlednit i kvalitu a ekologická kritéria. Jedinou překážkou je myšlení lidí a pohodlné setrvávání v zavedené praxi. „Ve veřejných zakázkách se u nás ročně protočí stovky miliard korun. O vytváří opravdu velký prostor k ovlivnění celé společnosti a ekonomiky směrem k větší udržitelnosti,“ říká Pavel Kroupa z advokátní kanceláře KROUPAHELÁN, která se zaměřuje na právo veřejných zakázek a stala se partnerem konference Odpad zdrojem. V jejím rámci na brněnském výstavišti proběhl workshop na téma zadávání cirkulárních veřejných zakázek.
Účastníkům byly představeny zajímavé případy dobré praxe cirkulárního zadávání, zasazené do kontextu české právní úpravy veřejných zakázek. „Právě obava z porušení zákona o zadávání veřejných zakázek je často důvodem, proč zadavatelé váhají se zohledňováním cirkulárních aspektů ve svých veřejných zakázkách. Ve skutečnosti ale k takovým obavám není důvod,“ vysvětlil Pavel Kroupa.
Soutěžit veřejné zakázky na ceny je podle něj historický úzus a zároveň ten nejjednodušší a nenapadnutelný postup, ale výsledkem bývá buď dodatečné zvýšení ceny, nebo řešení kvalitativně odpovídající nejlevnější volbě. Proto je lepší soutěžit na kvalitu, na necenová kritéria, což souvisí právě s udržitelností. „Ve veřejných zakázkách stále existuje železná opona. Stejný problém jako u nás je v celém východním bloku, ale třeba ve Velké Británii se polovina zakázek soutěží na necenová kritéria,“ poznamenal advokát. Přechod k udržitelnému zadávání zakázek přitom bude nezbytný už kvůli Zelené dohodě pro Evropu (Green Deal), která stanovuje minimální zelená kritéria pro získání dotace od EU. „Jsou tam i pravidla pro soutěžení zakázek, třeba podmínka určitého podílu recyklátů. Už dnes platí pro některá odvětví, ale s největší pravděpodobností bude časem platit plošně,“ míní Pavel Kroupa.
Města a obce mohou „zeleně“ zadávat zakázky už dnes a v konečném důsledku ještě ušetří, protože dostanou kvalitnější službu, produkt nebo stavební práce. „Skutečně neexistuje žádná legislativní překážka, brání tomu jen zavedená praxe. Pouze na začátku je proces sepsání podmínek výběrového řízení složitější než dát tam jen cenu. Ale když chci například zateplit dům a soutěžím snížení jeho energetické náročnosti o 30 %, není to nijak složité. Navíc tak nechám dodavatelům prostor k nabídce inovativnějších řešení,“ popisuje advokát.
Když se na necenová kritéria soutěží poprvé nebo podruhé, je podle něj proces složitější, ale pak už bude naopak jednodušší a s výsledným kvalitnějším plněním. Proto je takové zadávání zakázek dobrou cestou i pro firmy v komerční sféře. A ve světě veřejných zakázek by se mělo prosadit ještě dříve, protože stát má direktivní nástroje, aby zadavatele donutil k žádanému postupu. Zatím je to však pouze na vůli zadavatelů, kteří se k udržitelnějšímu způsobu přiklánějí jen pomalu. Nicméně už se najdou i velcí veřejní zadavatelé, kteří pracují s inovativním zadáváním zakázek, mimo komunální sféru je to třeba Masarykova univerzita nebo Jihomoravské inovační centrum. Pozitivním příkladem je i město Brno, které takto pořídilo cirkulární autobus poháněný bioCNG palivem vyrobeným z bioodpadu.