Aktuality

(16.09.2020;Ihned.cz;Alena Adámková) Výstavba nového bloku v Dukovanech (EDU II) se zase o trochu přiblížila: stát a společnost ČEZ koncem letošního července podepsaly smlouvy týkající se jeho výstavby. Vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) a generální ředitel ČEZ Daniel Beneš kromě zastřešující dohody podepsali také smlouvu definující územní povolení k umístění stavby i výběr dodavatele do roku 2024. Beneš uvedl, že pořadí uchazečů o stavbu nového bloku by firma ráda měla na konci roku 2022, tendr chce vypsat letos v prosinci.

Havlíček potvrdil, že nový blok elektrárny, který by měl mít výkon maximálně 1200 megawattů, by se měl začít stavět v roce 2029. "Pro stát je klíčové, že se investor zavazuje dojednat do roku 2024 smlouvu s dodavatelem a intenzivně pokračovat v přípravě nových jaderných zdrojů tak, aby nový blok Dukovan uvedl do provozu v roce 2036. Což znamená zajištění stability a energetické bezpečnosti a zároveň dodávek levné a bezemisní elektrické energie," uvedl ministr.
Další šancí pro výrobu elektřiny po skončení doby uhelné jsou malé modulární jaderné reaktory, které by se měly dostat na trh už kolem roku 2027. Společnosti ČEZ a NuScale, patřící mezi světové lídry ve vývoji malých modulárních reaktorů, totiž podepsaly tzv. dohodu o porozumění v oblasti malých modulárních reaktorů. Firmy budou sdílet technické poznatky a detailně posoudí možnost jejich uplatnění v České republice. Projekt NuScale aktuálně prochází náročným licencováním ve Spojených státech; první komerční reaktor chce firma spustit v roce 2027 v Idahu. ČEZ se již malým modulárním reaktorům řadu let intenzivně věnuje, a to prostřednictvím své dceřiné firmy ÚJV Řež.
Stále je to ale nejistá veličina. Pokud s ní čeští energetici už dnes počítají, tak spíš v teplárenství. Zatím ČEZ připravuje náhradu za polovinu kapacity dnešních Dukovan v podobě nového velkého jaderného reaktoru. "Nejpozději do roku 2029 bychom se pak měli rozhodovat, zda bude mít smysl začít připravovat další jaderný reaktor v Dukovanech, nebo přijdou na trh malé modulární reaktory či dojde na nějaká jiná řešení," uvedli šéfové ČEZ.
Čínská a ruská firma stále ve hře
O stavbu jaderného bloku v Česku se podle dříve zveřejněných informací zajímá celkem šest společností. Vedle KHNP a Westinghousu jde o francouzskou EDF, čínskou China General Nuclear Power, společný projekt Arevy a firmy Mitsubishi Atmea a ruský Rosatom. Možnou účast čínských a ruských firem ale kritizuje část opozice. Letos na jaře pak unikla informace, že bezpečnostní složky navrhují ruské a čínské firmy z tendru vyřadit, protože představují bezpečnostní riziko. Daniel Beneš ale poté řekl, že není v zájmu ČEZ vyřazovat ze soutěže o stavbu Dukovan některé zájemce ještě před tendrem. "V našem zájmu je mít v soutěži co nejvíce uchazečů, kteří budou proti sobě soutěžit, a tím pádem se vzájemně nutit k vylepšování nabídek, protože potřebujeme získat nabídku co nejlepší," uvedl Daniel Beneš. "Na druhé straně, ve smlouvě mezi státem a ČEZ, kterou jsme podepsali, jsou popsány základní bezpečnostní zájmy státu a způsoby jejich prosazování a zde se říká, že stát může i v průběhu soutěže nebo na jejím konci říct, že chce některého z uchazečů z bezpečnostních důvodů vyřadit," vysvětlil Beneš. A dodal, že ministr Havlíček i premiér Andrej Babiš (ANO) mají na záležitost podobný pohled jako on a jsou pro to, ponechat co nejvíce uchazečů v soutěži co nejdéle. S tím nebyl spokojený americký ministr Mike Pompeo, který při nedávné návštěvě České republiky uvedl, že některé státy by mohly strategickou infrastrukturu využít ke snahám ovlivňovat dění v Česku. Výslovně zmínil, že větší ruské zapojení do dostavby Dukovan by mohlo podkopat nezávislost ČR. Americká společnost Westinghouse je ale jedním ze zájemců o zakázku na stavbu nového bloku.
70 %
Vláda schválila model financování nového dukovanského bloku. Stát by se měl na stavbě podílet ze 70 procent.
Klíčové slovo má Evropská komise
Vládní zmocněnec pro jadernou energetiku Jaroslav Míl připomněl, že Česko Dukovany nedostavuje, ale nahrazuje polovinu kapacity jejich současného výkonu. Současné bloky elektrárny by měly být odstaveny zhruba v letech 2035 až 2037. Míl a jeho tým povedou jednání v Bruselu o takzvané notifikaci pro nový zdroj, která podle některých odborníků může být pro celý projekt klíčová. Evropská komise bude plánovaný český jaderný zdroj zkoumat a schvalovat především z hlediska možné nedovolené státní veřejné podpory.
Dopady na spotřebitele
Vláda schválila i model výkupu elektřiny z plánovaného nového bloku Dukovan. Návrh zákona počítá s tím, že v případě, že bude výkupní cena vyšší než cena takzvané silové elektřiny na trhu, rozdíl zaplatí všichni spotřebitelé prostřednictvím tarifů. Bude-li výkupní cena nižší než cena na trhu, bude dopad na spotřebitele opačný (silová elektřina je neregulovaná část z konečné ceny elektřiny pro odběratele). Ministr Havlíček i energetická společnost ČEZ ale už dříve uvedli, že pravděpodobnější variantou je, že lidé díky stavbě za elektřinu ušetří. Analytici naopak upozorňují, že dlouhodobý výhled cen elektřiny na trzích je vždy nejistý, což vývoj v minulosti několikrát ukázal. Záměr už dříve kritizovaly některé ekologické organizace.
Podíl státu na stavbě
Nový dukovanský blok by měl mít výkon maximálně 1200 MWh a ročně vyrobit devět TWh elektřiny, což by odpovídalo desetině očekávané české spotřeby. Vláda schválila i model financování nového dukovanského bloku. Stát by se měl na stavbě podílet ze 70 procent − zařízení by měl při výstavbě financovat bezúročně, za provozu se pak počítá s dvouprocentním úrokem. Zbytek by měla zaplatit společnost ČEZ, která bude hradit také všechny případné dodatečné náklady. Daniel Beneš v květnu řekl, že očekávaná suma za stavbu bloku v současných cenách činí zhruba šest miliard eur, což je přibližně 162 miliard korun. Řada expertů však odhaduje, že náklady na výstavbu by mohly být až dvojnásobné.
Výstavba nových jaderných bloků se v Česku řeší přes 10 let. Možnou stavbu několik předcházejících roků brzdily nejasnosti ohledně způsobu financování. Před několika lety se připravoval tendr na dostavbu dvou bloků Jaderné elektrárny Temelín, v roce 2014 byl zrušen. ČEZ uvedl, že bez státních garancí je dostavba nemožná. Nabídky tehdy podaly americká firma Westinghouse, rusko-české konsorcium MIR.1200 (Škoda JS, Atomstrojexport a Gidropress) a francouzská Areva, kterou však ČEZ pro nesplnění podmínek z tendru vyřadil.
Článek byl publikován v komerční příloze HN Energie.