Aktuality

(01.03.2021; Portalpromestaaobce.cz) 

Počátkem roku 2022 ČTÚ vyhlásí otevřené výběrové řízení na držitele poštovní licence

S předsedkyní Českého telekomunikačního úřadu (ČTÚ) Hanou Továrkovou jsme hovořili o chystaných změnách a krocích, které k nim povedou. ČTÚ plní vůči poskytovateli poštovní služby roli regulátora dle zákona č. 29/2000 Sb. o poštovních službách. Hlavním úkolem ČTÚ je zajistit poskytování základních služeb v souladu s požadavky zákona.

Domníváte se, že současná situace v poštovních službách odpovídá potřebám občanů a obcí a také předpisům EU?

V tomto směru nás čeká mnoho práce. Zatímco sektor internetu a elektronických komunikací eskaluje a rozvíjí se, sektor pošt se potýká s nutností reflektovat změny na straně nabídky a poptávky. To se týká zejména oblasti univerzální služeb, jinak také tzv. základních služeb, jejichž poskytování musí stát prostřednictvím ČTÚ zajistit. V této souvislosti vyvstává otázka udržitelnosti tohoto konceptu. Ta bude skloňována nejen na národní, ale i mezinárodní úrovni. Čeká nás revize poštovní směrnice na evropské úrovni. I v některých dalších státech v rámci EU panuje nespokojenost s nedostatečnou flexibilitou danou platnými právními předpisy reagovat na aktuální vývoj. ČR bude v době schvalování nové poštovní legislativy ve druhé polovině roku 2022 v roli předsednického státu EU. Nicméně, příprava probíhá již nyní.

Právě obce mají ke službám České pošty výhrady, zejména pokud se týká poboček v menších obcích, a tím i místní a časové dostupnosti základních služeb. Může ČTÚ jako regulátor ovlivnit dostupnost poštovních služeb v regionech?

Není na ČTÚ, aby rozhodoval o minimálním počtu pošt, který stanoví nařízení vlády. ČTÚ stanoví vyhláškou hustotní kritéria tak, aby byla síť pošt rovnoměrně rozložena. Podle těchto kritérií by mohlo postačovat zhruba 2 100 poboček, my jich v současnosti máme podle nařízení vlády 3 200. Spojujeme dvě věci, a to je poskytování základních služeb a služeb komerčních. Obě kategorie využívají pobočkovou síť. Z tohoto pohledu bych preferovala možnost, kdy by se stát rozhodl pro „státní poštu“. Ta by zajišťovala poskytování základních služeb, ostatní poštovní i nepoštovní služby by se zajišťovaly na komerční bázi. Například balíkové služby již nyní fungují, jsou konkurenceschopné a na poštovním trhu probíhá konkurenční boj o dodací lhůty, péči o zákazníka a ceny. Takové služby mohou do budoucna z univerzální služby „vypadnout“.

Jakou základní poštovní službu má stát pro občany zajistit? Které služby jsou již mimo tento základní rámec?

Rozsah základních služeb stanoví zákon o poštovních službách tak, aby odpovídal evropské směrnici. ČTÚ však přezkoumává, které z těchto služeb musí být poskytovány na základě uložené povinnosti. Aktuálně ČTÚ takový přezkum připravuje. Využijeme přitom spolupráci s externí poradenskou firmou, kterou vybereme ve výběrovém řízení. Z tohoto posouzení by mělo vyplynout, které služby jsou již dostupné na komerční bázi a které služby by naopak měly být součástí zmíněné univerzální služby.

Určité předběžné indikace už máme. Ukazují, že balíková služba ani hromadné zásilky by pravděpodobně nemusely být součástí dotované základní služby, protože jsou poskytovány komerčně. Výsledky studie k přezkumu budou známy v létě. Závěry budou současně podkladem pro vypsání výběrového řízení na poskytování univerzální služby. Výběrové řízení musí být transparentní, nediskriminační a musí umožnit přístup všem subjektům. Nárok na úhradu nákladů spojených s poskytováním základních služeb bude následně oznámen Evropské komisi (tzv. notifikace).

ČTÚ v tomto procesu ve spolupráci s ÚOHS musí předložit veškeré informace o tom, že soutěž proběhla zcela transparentně, podle daných parametrů, a stát zajistí poskytování základních služeb efektivně a nejlepším možným způsobem.

Může být doručování soukromých listovních zásilek, doporučených dopisů úřadů, soudů či jiných institucí ekonomicky únosné pro subjekt, který by nebyl dotován obdobnými finančními prostředky státu tak, jako je dnes Česká pošta?

Toto nyní nejsme schopni říct. V současné době pracujeme na ověřování výpočtu tzv. čistých nákladů, na které má České pošta nárok, pouze s ekonomickými daty České pošty. Tato data dosazujeme do tzv. základního a alternativního scénáře, které mohou být pro jiné subjekty zcela odlišné. Největší zátěž obecně představuje doručování listovních zásilek a pobočková síť. Je třeba si uvědomit, že listovní zásilky v současné době žádný jiný provozovatel v takovém rozsahu nedoručuje. Objem listovních zásilek dlouhodobě klesá. Mnoho subjektů dnes již využívá datové schránky, které začínají využívat i lidé soukromě. Je to budoucí trend. Z pohledu ekonomické únosnosti je tedy doručování listovních zásilek podle mě na hraně. My dnes již víme o tom, že o tzv. poskytování základních poštovních služeb budou mít zájem i jiné subjekty, které zájem již deklarovaly v rámci veřejného slyšení v Senátu, např. Zásilkovna a PNS Mediaservis.

V čem spočívá změna legislativy EU?

Zatím je pouze v hrubých tezích. Každopádně bude klást důraz na flexibilitu a udržitelnost, opírá se o analýzy trhů a klade důraz na to, aby státy dotovaly poštovní služby co nejméně a jen ty nezbytně nutné.

ČTÚ, jak jste řekla na podzim v Senátu, přezkoumá služby České pošty jako současného držitele licence na poštovní službu. Již se tak děje? Mluvila jste také o marketingovém průzkumu poštovních služeb. Již proběhl?

Aktuálně bylo vyhlášeno výběrové řízení na poradenskou společnost, která bude s ČTÚ na přezkumu spolupracovat.

Jak to bude s pobočkovou sítí pošty?

Pobočková síť neplní jen úlohu ve vztahu k základním poštovním službám. Ani na evropské úrovni se pobočky nevztahují vždy jen k univerzální službě. Problém není jen v jejich počtu. Pokud by se stát rozhodl pobočky zachovat, měla by se naopak zafixovat jejich role a význam v souladu s potřebami veřejnosti. Starosty obcí chápu v tom, že pobočka pošty je pro ně určité spojení se státem. O pobočkách nemůže rozhodovat ČTÚ a nebude o nich rozhodovat ani Česká pošta, ale stát, na úrovni vlády.

Pokud by se vláda rozhodla tak, že pobočky pošty chce zachovat, ale nikoli ve spojení s univerzální službou, co by se s nimi stalo?

Pokud by se vláda rozhodla, že pobočky chce zachovat v současně stanoveném počtu, bylo by vhodné takovou síť zároveň využít i nad rámec univerzální služby. Jedná se např. o možnost povinného poskytování služeb jako CzechPoint, datové schránky, důchody a další služby, které jsou potřeba pro spojení občana se státem. Ve výběrovém řízení by se následně soutěžilo jen o pouhé poskytování základních poštovních služeb. To znamená, že počet poboček by nebyl kritériem soutěže.

ČTÚ již nyní připravuje otevřené výběrové řízení na nového držitele poštovní licence, které proběhne v roce 2022?

Počátkem příštího roku musíme vypsat otevřené výběrové řízení na držitele poštovní licence tak, aby v polovině roku 2022 byl již znám nový držitel poštovní licence. Na jaře roku 2022 výběrové řízení uzavřeme a musíme projít tzv. notifikací u Evropské komise, abychom se nedostali do podobné situace jako nyní, kdy notifikaci nemáme, a tak stát nemůže úhradu za univerzální službu proplácet. V tuto chvíli „dluží“ stát České poště proplacení služeb za dva roky.

Kdo bude mít do otevřeného výběrového řízení na držitele licence na univerzální službu přístup?

Všichni provozovatelé poštovních služeb. Těch je nyní 37. Ne všichni ovšem budou schopni splnit další stanovené podmínky.

Kolik očekáváte uchazečů či zájemců o toto výběrové řízení?

V tuto chvíli mají zájem tři subjekty – Česká pošta, Zásilkovna a PNS Mediaservis.

Zuzana Pacinová