Aktuality

(13.4. 2022; zdroj Seznam Zprávy (seznamzpravy.cz)) Společnosti, které patří „běžným“ Rusům, nebudou patrně při veřejných tendrech tak tvrdě postihovány jako společnosti majoritně ovládané osobami z evropského sankčního seznamu.

Poté co Rada Evropské unie minulý pátek (tj. 8. 4. 2022) rozhodla o uvalení dalších sankcí proti Rusku a Bělorusku v rámci takzvaného 5. sankčního balíčku, připravují se na ministerstvu pro místní rozvoj plány, jak je uplatňovat v České republice.

Z evropského pohledu se mluví hlavně o zákazu dovozu ruského uhlí, poněkud stranou zájmu zůstávají některá jiná opatření. Mimo jiné všeobecný zákaz účasti ruských společností ve veřejných zakázkách ve všech členských státech Evropské unie.

„Připravujeme přehlednou metodiku a během úterý a středy se v této věci potkáme se zástupci ministerstva financí, včetně Finančního analytického úřadu, taktéž se zástupci ministerstva zahraničí,“ uvedl pro Seznam Zprávy vicepremiér a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti), který je za oblast veřejných zakázek odpovědný.

Co se týče ruských subjektů a jejich účasti v zakázkách, mělo by se podle Bartoše vždy rozlišovat, zda jde o firmu vlastněnou osobou uvedenou na evropském sankčním seznamu (kde je nyní asi tisícovka jmen), nebo „běžnou“ firmu ve vlastnictví ostatních ruských občanů.

V prvním případě by režim měl být tvrdší a v zásadě půjde o úplnou stopku.

„Jestliže je společnost ovládaná z více než 50 procent ruskými občany, nemůže získat nadlimitní zakázky a od určitého data se to vztahuje i na aktuálně běžící kontrakty. U firem ovládaných z více než 50 procent osobou ze sankčního seznamu EU se toto omezení pravděpodobně vztahuje na všechny typy zakázek,“ popsal pro Seznam Zprávy rozdíl Ivan Bartoš.

Podle ministra Fialovy vlády je zároveň nutné posuzovat ve firmách skutečný vliv ruských oligarchů, přičemž očekává, že se někteří budou snažit sankční pravidla obcházet s pomocí „bílých koní“.

„Počítám s tím, že u komplikovaných případů by měl být zadavatelům nápomocný Finanční analytický úřad a také naše ministerstvo, neboť běžný zadavatel často nemá nástroje pro objektivní vyhodnocení vazeb na ruské a běloruské oligarchy,“ doplnil vicepremiér.

Jak ale dodal, na správném (finálním) výkladu se na ministerstvu teprve pracuje.

Ivan Bartoš celou záležitost v pondělí konzultoval se slovenskou ministryní pro investice a regionální rozvoj Veronikou Remišovou, neboť na Slovensku už ve věci zakázek přijali i legislativní řešení, ačkoliv zatím plně nezohledňuje poslední sankční balíček.

Jeho resort chce v této věci spolupracovat i s ministerstvem spravedlnosti, aby byla zadavatelům vždy nápomocná i evidence skutečných majitelů (ESM), která uvádí konečné vlastníky firem.

V několika nedávných případech se přitom ukázalo, že ESM dobře nefunguje. Někdy totiž obsahuje zastaralé údaje nebo koneční vlastníci nejsou vůbec uvedeni.