Praha 19. října 2018 – Asociace pro veřejné zakázky (AVZ) uspořádala ve dnech 18. – 19. října 2018 v Hradci Králové již 11. ročník odborné konference k problematice veřejných zakázek pod názvem „Jak se žije se ZZVZ? Zřejmě lépe než se čekalo“. Konference se konala pod záštitou Kláry Dostálové, ministryně pro místní rozvoj, a Petra Rafaje, předsedy ÚOHS. Konference se letos zúčastnil rekordní počet 176 zástupců z řad odborné veřejnosti.
V úvodu konference k účastníkůmpromluvilJan Koudelka, pověřený zastupováním náměstka pro řízení sekce informatiky a komunikačních technologií MMR. Ve svém projevu ocenil zejména pozitivní poselství, které AVZ zakomponovala do názvu akce, které bude pro něj o to cennější, pokud se v jejím závěru ukáže jako pravdivé.
Program byl zaměřen především na zkušenosti s aplikací zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen „ZZVZ“), od jehož nabytí účinnosti uplynuly již dva roky. ZZVZ zavedl řadu nových možností a institutů, a tak bylo na místě se ptát, jak jsou jeho ustanovení zaváděny do praxe, kde se vyskytují aplikační obtíže a třeba i překvapivé interpretace.
Na jednu z takových překvapivých interpretací upozornila v úvodním příspěvku Markéta Adámková (MMR). Jde o odpověď Evropské komise (EK) na dotaz iniciovaný březnovým kulatým stolem AVZ týkající se problematiky regulovaných činností, specificky pak požadavku na autorizaci opravňující k výkonu vybraných činností ve výstavbě zahraničních dodavatelů, resp. dodavatelů, kteří svou kvalifikaci získali v zahraničí. V souladu s odpovědí poskytnutou EK by neměli zadavatelé již nadále vyžadovat osvědčení o registraci usazené/hostující osoby v rámci podmínek účasti v zadávacím řízení, neboť by to dle názoru EK vedlo k diskriminaci na základě státní příslušnosti. Jako nejbezpečnější postup v souladu se ZZVZ se jeví vyžadování autorizace v rámci smluvních podmínek plnění veřejné zakázky, popř. dle názoru MMR i jako podmínku pro uzavření smlouvy dle § 104 ZZVZ. Z ankety uspořádané mezi účastníky konference vyplynulo, že více jak dvě třetiny (72 %) respondentů vidí posledně zmíněné řešení pro svou praxi jako dostatečné.
Jak poznamenal již předseda Výkonného výboru AVZ Tomáš Machurek v úvodní řeči, nešlo opomenout fakt, že svým datem konání se konference trefila přesně do dne, kdy došlo k rozšíření povinnosti elektronické komunikace již na všechny zadavatele veřejných zakázek. Vzhledem k tomu, že tématu elektronické komunikace a elektronizace zadávacích řízení byla věnována konference AVZ uspořádaná v Praze v červnu t.r., byl v příspěvku Jana Hrádka (Tender systems s.r.o.) pouze shrnut aktuální stav a upozorněno na některé novinky v této oblasti. Dodavatelé zadávacích řízení určitě uvítají otevřenou platformu pro jednotný přístup k veřejným zakázkám zadávaným prostřednictvím různých elektronických nástrojů. Díky jednotnému dodavatelskému účtu vytvořenému ve FEN.cz, již není nutná samostatná registrace dodavatele v rámci jednotlivých elektronických nástrojů. Dalším krokem rozvoje FEN je vytvoření jednotného místa pro podání nabídek. Tvůrci platformy se zamýšlejí i nad otázkou jejího dalšího provozu a správy, a proto se dotázali přítomných, kým by dle jejich názoru měla být tato platforma provozována, zda MMR (jako gestora ZZVZ a Strategie elektronizace veřejných zakázek) nebo soukromými provozovateli elektronických nástrojů (s ohledem na jejich praktické zkušenosti a hlavně možnosti platformu pružně rozvíjet bez nutnosti každou změnu systému zadávat v zadávacím řízení). Ačkoli dle tvůrců platformy FEN neexistuje zatím na toto jednoznačná odpověď, neboť každé řešení má své výhody a nevýhody, 72 % respondentů by dala přednost správě platformy soukromými provozovateli.
Neméně zajímavá a inspirativní byla prezentace Darjy Kosmákové (MT Legal s.r.o., advokátní kancelář), která se zabývala otázkou zadávání v oblasti IT/ICT, limity a možnostmi změn stávajících IS a s tím související problematikou vendor lock-in. Ve své prezentaci rozebrala možnost či spíše nemožnost zadat dle stávající úpravy ZZVZ veřejnou zakázku na rozvoj existujícího informačního systému v jednacím řízení bez uveřejnění (dále jen „JŘbU“). V souladu s rozhodovací praxí ÚOHS a judikaturou příslušných soudů nelze JŘBU využít, pokud zadavatel svým postupem sám zavinil situaci, kdy z důvodu ochrany exkluzivních práv a práv duševního vlastnictví nemůže plnit veřejnou zakázku jiný dodavatel. Zadavatel při zadávání veřejných zakázek na ICT by si měl počínat tak, aby mj. dostál též zásadám hospodárnosti, efektivnosti a účelnosti, a to i s ohledem na příp. budoucí potřeby ve vztahu k danému ICT. Za hlavní příčinu, která nejčastěji vede ke vzniku tzv. vendor-lock in situace u veřejných zakázek na IS, respondenti ankety označili především nedostatečně anebo příliš úzce vymezené licence na užití IS bez výslovného sjednání možnosti jeho úpravy třetí osobou. Tuto příčinu vendor-lock in označilo až 60 % respondentů.
Trendu výběru dodavatelů veřejných zakázek dle kvality nabízeného plnění a metodě BEST VALUE byly věnovány nejen příspěvky Josefa Hlavičky (z AK Havel & Partners) a Romana Novotného (z Masarykovy univerzity), ale též podstatná část panelové diskuse. Z ankety vyplynulo, že dle názoru více jak 50 % respondentů by prosazení hodnocení kvality v praxi pomohla reflexe problematiky ze strany dohledových orgánů. Z toho se dá usoudit, že je to především velká míra nejistoty a spatřovaného rizika konstatování možného porušení ZZVZ, která brání zadavatelům hodnocení kvality v zadávacích řízeních skutečně aplikovat. Na druhou stranu zadávání veřejné zakázky dle nejnižší nabídkové ceny nelze zcela zatracovat. Naopak u řady opakovaně nakupovaných plnění a tam, kde zadavatel je schopen předmět plnění z hlediska kvality včetně podmínek jednoznačně definovat, zůstává soutěžení dle nejnižší nabídkové ceny nejefektivnější.
Dále na konferenci zaznělo téma změny závazků ze smluv dle ZZVZ, kterému se ve své prezentaci věnoval David Mlíčko (AK ROWAN LEGAL). Aktuální rozhodovací praxi ve veřejných zakázkách shrnuli ve svých prezentacích Jiří Harnach (AK ROWAN LEGAL) a Petr Mikeš (Nejvyšší správní soud).
Netradičním pojetím své prezentace pobavili účastníky konference Romana Derková a Ondrej Čurilla z AK Havel & Partners. Ve své prezentaci upozornili přítomné na překvapivé druhoinstanční rozhodnutí předsedy ÚOHS, kterým se dovozuje rozšířené chápání věci v rámci definice veřejné zakázky na dodávky. Dle názoru předsedy ÚOHS je třeba v souladu s platným občanským zákoníkem podřídit pod režim veřejné zakázky na dodávky i nabytí podílu ve společnosti, včetně akcií či obchodního závodu. Proti tomuto rozhodnutí byla podána správní žaloba. Vzhledem k významu problematiky pro mnohé zadavatele zejména z řad samosprávných orgánů a samosprávních územních celků bude AVZ kauzu nadále monitorovat.
„Máme za to, že se nám i letos podařilo v rámci programu přinést řadu zajímavých témat a inspirativních informací, jakož i se organizačně vypořádat s vysokou účastí a projeveným zájmem o akci. Pochvalné reakce a kladný ohlas ze strany účastníků nás velmi těší, přesto se snažíme neusnout na vavřínech a již nyní připravujeme řadu zlepšení pro další ročník,“ uzavřel dvoudenní konferenci Tomáš Machurek, předseda AVZ a partner advokátní kanceláře MT Legal s.r.o.
Kontakt:
Natálie Polášková, Asociace pro veřejné zakázky, z.s.
mobil: + 420 776 021 736
email: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.