(Praha 17. ledna 2023) Jaký názor mají členové Výkonného výboru Asociace pro veřejné zakázky na to, jaké jsou největší aktuální problémy v oblasti veřejných zakázek? V Právním prostoru byl uveřejněn první díl ze série plánovaných rozhovorů. Představujeme názory pestré škály profesionálů a praktiků z oboru.
Rozhovor: Aktuální problémy v oblasti veřejných zakázek | Právní prostor (pravniprostor.cz)
Mgr. Tomáš Machurek, MT Legal s.r.o., advokátní kancelář
V každém období právní úpravy veřejného zadávání se vždy vyskytovaly určité problémy, ať již výkladové či aplikační. Nejinak tomu je i nyní a divil bych se, kdyby budoucnost nepřinesla další, nové problémy. Z hlediska legislativy bude snad řada problémů týkající se kvalifikace a jejího prokazování, prokazování poskytování jistot, jakož i řada dalších otázek např. ve vztahu k DNS vyřešena již v prvním kvartálu tohoto roku novelou ZZVZ. Z hlediska praktické aplikace vnímám jako problém vzrůstající neochotu dodavatelů uvádět přesné a pravdivé informace při prokazování splnění kvalifikace. Je to způsobeno dílem i tím, že zadavatelé mají jednak omezené možnosti a kapacity na ověřování obdržených informací a podkladů (jakkoliv takové ověřování nemají povinnost provádět, nemají-li pochybnosti), jednak že dodavateli hrozí (pokud mu zadavatel prokáže nepravdivost poskytnutých informací nebo dodavatel splnění kvalifikace řádně neprokáže) „pouze" vyloučení ze zadávacího řízení a nikoliv již (jak tomu bylo v předchozí právní úpravě, ponecháme-li stranou případné postihy dle jiných právních předpisů) zařazení na tzv. black-list, tedy na seznam dodavatelů se zákazem plnění veřejných zakázek. Z obecného hlediska je pak zřejmé, že složitost právní úpravy a rozhodovací praxe v oblasti zadávání veřejných zakázek a koncesí je přímo úměrná složitosti a komplexnosti zadávaných zakázek, nových trendů a inovativních prvků a postupů a tím pádem i složitější pro začínající či méně zdatné zakázkáře ať již z řad zadavatelů, dodavatelů či jejich poradců. V důsledku toho se logicky zvyšují požadavky nejen na jejich odbornost, ale i odbornost a erudici kontrolních orgánů, vč. těch dotačních. A právě potřebu větší profesionalizace a zvyšování odbornosti vnímám jako problém, který by měl být aktuálně i do budoucna daleko intenzivněji řešen.
Mgr. Adéla Havlová, LL.M., HAVEL & PARTNERS s.r.o., advokátní kancelář
Řada témat se posunula k lepšímu. Za největší problém vnímám obavy zadavatelů z přístupu kontrolních orgánů a soudů (zejména Nejvyššího správního soudu) k výkladu ZZVZ, který se jeví často příliš formalistický a odtržený od možností, se kterými zadavatelé veřejné investice v praxi řeší, a to i při nejlepší vůli. To se týká zejm. nastavování kvalifikace, posuzování změn závazků ze smluv a v neposlední řadě hodnocení kvality. Držím palce všem zadavatelům, kteří jsou pečliví a odhodlaní posouvat dobrou zadavatelskou praxi navzdory zvýšenému riziku námitek a kontrol.
Mgr. Jan Slezák, místopředseda Výkonného výboru AVZ
S ohledem na hospodářskou situaci a její příčiny vnímám jako zásadní problém trvající nepředvídatelnost vývoje cen a neochotu zadavatelů (obzvláště těch menších) reagovat pružně na trh a předjímat možné pohyby. Sdílení rizika by ve veřejném investování mělo přestat být doménou významných projektů nebo progresivních zadavatelů.
Ing. Romana Smetánková, Ph.D., Ernst & Young, s.r.o.
Nejsem právník a beru to tudíž víc z té praktické roviny. Oblast zadávání veřejných zakázek se v posledních letech stala celkem složitou záležitostí. Jednou z hlavních příčin je dle mého názoru poměrně komplikovaný zákon o zadávání veřejných zakázek, jehož aplikace představuje větší či menší komplikace při nákupu zboží a služeb, přičemž znevýhodněni jsou zejména malí zadavatelé, jež si nemohou dovolit odborníky na veřejné zadávání. Zadavatelé jsou často nuceni zaměřovat se na naplnění jednotlivostí, místo aby věnovali čas promyšlení toho, co skutečně potřebují pořídit a jak získat kvalitního dodavatele. Do budoucna by tedy bylo dobré cílit na zjednodušování zákona tak, abychom se primárně zaměřili na aplikaci a následné dodržování hlavních principů zadávání a nekomplikovali celý proces nákupu složitostmi a nadbytečnými formalismy. V dlouhodobějším horizontu by bylo dobré posunout i celkové vnímání směrem k větší důvěře mezi zadavateli a dodavateli, resp. kontrolními orgány. Jedním z úskalí zadávání je totiž i to, že přílišná nedůvěra vede často ke kontrolám, jež zbytečně celý proces nákupu komplikují.
Ing. Martina Bufková Rychecká, Compet Consult s.r.o.
Za narůstající problém v oblasti zadávání veřejných zakázek považuji fakt, že i přes snahu zákonodárce o zjednodušení pravidel upravujících zadávací proces, je zadávání veřejných zakázek z hlediska odborných a administrativních činností stále složitější. Je to způsobeno zejména tím, že vrcholní politici se snaží zahrnout do zadávacího procesu agendu, která by měla být řešena v rámci jiných fází rozhodování o realizaci dané investice. Jednou z těchto agend je agenda spojená se sociálně odpovědným zadáváním. Současný zakázkář musí řešit a zpracovávat odůvodnění, jak zadavatel při vytváření zadávacích podmínek nebo při výběru dodavatele dodržel zásady sociálně odpovědného nebo environmentálně odpovědného zadávání nebo jak se staví k inovacím. Patří toto opravdu do zadávacího procesu, který má řešit výběr nejvhodnějšího dodavatele, nebo se těmito tématy má zabývat zadavatel daleko dříve při přípravě dané investice? Pomůže písemné odůvodnění zpracované administrátorem zadávacího řízení nebo prohlášení dodavatele vložené do nabídky ke skutečnému řešení sociálních, environmentálních nebo inovativních témat? Další agendou, která by dle mého názoru měla být řešena na jiných úrovních, než je zakázkový proces, je problematika zjišťování a sankcionování střetu zájmů, ale nejen střetu zájmu týkajícího se zadavatele a členů komise, jak tomu bylo donedávna, ale i střetů zájmů týkajících se dodavatelů, resp. jejich skutečných vlastníků. Dodnes totiž není legislativně dořešen vztah zákona o střetu zájmů se zákonem o zadávání veřejných zakázek a tak běžný zakázkář úplně neví, jak s případně zjištěným střetem zájmů v rámci zadávacího procesu vlastně naložit. Dalším palčivým problémem, se kterým se jako administrátoři veřejných zakázek v poslední době setkáváme, je hlídání a uplatňování mezinárodních sankcí spojených s konfliktem na Ukrajině. Vzhledem k tomu, že rozsah sankcí a jejich výjimek se neustále mění, stejně jako se mění seznamy sankcionovaných osob, jde o povinnosti, které se velmi složitě naplňují. A asi proto byly opět přeneseny na bedra zakázkářů. Mimo jiné, o jak nepřehlednou a složitou problematiku se v případě zjišťování absence střetu zájmů a uplatňování mezinárodních sankcí jedná, bylo možné se přesvědčit na Tematickém setkání AVZ konaném dne 8. 12. 2022 od 14.00 hodin v hotelu Grandior.
Mgr. Zdeněk Cvejn, Univerzita Karlova
Pro mne jako zástupce zadavatelů patří mezi aktuální nejpalčivější problémy zajistit to, abychom se vypořádali s požadavky poskytovatelů dotací, z nichž jsou některé zakázky hrazeny, zejména ve vztahu k zjištění a ověření skutečných majitelů vybraného dodavatele, ověření střetu zájmů a dopadu mezinárodních sankcí. Největší problémy toto ověřování činí u zahraničních dodavatelů mimo EU. Zároveň se zadavatelé v současné době potýkají s potřebou či tlakem dodavatelů na zvyšování cen v průběhu realizace plnění na základě dříve uzavřených smluv, přičemž není vždy jednoduché nebo možné úpravu ceny připustit s ohledem na zákonné limity dle ZZVZ. Rovněž jako zadavatelé stojíme před úkolem zajistit pořizování opakovaných nákupů některého zboží a služeb, které bylo dosud pořizováno na základě výjimky dle § 18 odst. 3 ZZVZ, s ohledem po očekávané zrušení této výjimky pro nadlimitní režim.
Rostislav Řepík , Kooperativa pojišťovna, a.s., Vienna Insurance Group
Aktuální situaci v oblasti veřejných zakázek ovlivňují problémy jak u nás, tak i ve světě. Od doznívající pandemie Covidu 19 přes válku na Ukrajině, které eskalovaly ceny energií, vysoká inflace pak zdražuje i ostatní služby a zboží. To vše se propisuje i do oblasti veřejných zakázek a má velký vliv na průběh a dokončování projektů vysoutěžených ve veřejných zakázkách. Konkrétně v oblasti pojišťovnictví dochází například k navyšování nákladů na pojistné plnění, a tím pádem i k zhoršování škodního průběhu jednotlivých klientů nebo jejich podpojištění v důsledku velkého růstu cen stavebních materiálů. O to je větší tlak na možnost zákonné úpravy již vysoutěžených smluvních vztahů. Aktuální problémy vidím v tom, že v našem oboru není ještě přesně daná metodika, jak správně tyto změny do smluv implementovat. Těší mě, že Asociace pro veřejné zakázky sestavila Pracovní skupinu pro oblast pojišťovnictví, která se o vytvoření této metodiky snaží a doufám, že v brzké době bude tento aktuální problém vyřešen.
Mgr. Juraj Šefčík, ČEPS, a.s.
Problémů je celá řada a jsou notoricky známé. Zmínil bych jen některé z nich. Události posledních let, konkrétně celosvětová pandemie onemocnění covid-19, všeobecný nárůst cen (výrobků, materiálů, energií či práce) a ruská agrese na Ukrajině, představovaly, resp. stále představují jistý test flexibility zákona, jeho výkladu ÚOHS a správními soudy a flexibility smluv uzavíraných na veřejné zakázky. V důsledku těchto událostí se zadavatelé učí předjímat možné změny vnějších okolností majících vliv na plnění veřejných zakázek a zahrnout do příslušných smluv nástroje, umožňující na tyto změny reagovat.
Specifickou oblastí je řešení sporů mezi zadavateli a dodavateli. Všeobecným zájmem by měla být snaha o takový systém, který by vyvažoval zájmy obou těchto „stran“ veřejného zadávání. Domnívám se, že v tuto chvíli je systém vychýlen, alespoň v některých ohledech, ve prospěch dodavatelů. Jako ilustrativní může posloužit např. široký výklad aktivní legitimace k podání návrhů k ÚOHS, umožňující věcný přezkum návrhů podaných takovými společnostmi, u nichž jsou pochybnosti, zda jim postupem zadavatele může vůbec vzniknout újma. Dále lze též zmínit postup ÚOHS (vycházející z rozhodnutí správních soudů), který spočívá ve vydávání předběžných opatření zakazujících zadavateli uzavření smlouvy na veřejnou zakázku v podstatě automaticky ve všech případech, kdy nedojde k rozhodnutí o návrhu dříve, než uplyne blokační lhůta. Zadavateli je tak znemožněno uzavřít smlouvu např. i tehdy, kdy prvostupňové rozhodnutí ÚOHS je jednoznačně v jeho prospěch a šance dodavatele na jeho zvrácení v řízení o rozkladu jsou mizivé. Aktuální situace tak dle mého názoru mnohdy nahrává dodavatelům, kteří využívají zákonné nástroje v rozporu s jejich účelem, a to pro podávání obstrukčních námitek, resp. návrhů k ÚOHS.
Mgr. Pavlína Trhalová, Advokátní kancelář Chrenek, Kotrba spol. s r.o.
Veškerá tíha odpovědnosti za správnost a úplnost zadávacích podmínek leží na bedrech zadavatele. Této skutečnosti neúspěšní dodavatelé často zneužívají a napadají zadávací podmínky pro jejich domnělou nejednoznačnost, nepřehlednost či vnitřní rozporuplnost, tj. jsou schopni se „točit" na kdejaké podmínce v tom smyslu, že není zadavatelem dostatečně specifikována. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže jim pak dává v mnoha případech za pravdu a zadávací řízení zruší třeba jen kvůli nějakému ne zcela přesně stanovenému kvalifikačnímu předpokladu či ne až do naprostého detailu specifikovanému dílčímu technickému požadavku. Mnohaměsíční úsilí zadavatele, zejména v případě velkých veřejných zakázek, je tak marné. Důsledkem této praxe je skutečnost, že mnozí zadavatelé nejsou vůbec schopni zadat některé veřejné zakázky anebo jejich zadání představuje neúměrnou časovou a tím i administrativní a finanční zátěž, tj. celý proces zadávaní je naprosto nepružný a v mnoha případech nedovoluje reagovat na aktuální potřeby zadavatele.
Mgr. Pavel Zedník, A.I. Consulting s.r.o.
Odpověď může být jednoduchá, tedy v současné době nemáme žádné aktuální problémy. Bohužel by tato odpověď nebyla úplně pravdivá. Podle mě, je potřeba se podívat, kdo na otázku odpovídá. Zadavatel by na takovou otázku odpověděl určitě jinak, než například advokát nebo poradce. Ze zkušeností víme, že obyčejné zadavatele (tím myšleno obce, města) trápí celková složitost veřejných zakázek a soutěžního prostředí obecně. Další problém, na který si zadavatelé stěžují, jsou inflační doložky a s tím spojené problémy s navyšováním cen a nedržení termínů, které vznikly při zadávacím řízení. Další problém, který vnímáme jako podstatný, jsou kontroly ze strany dotačních orgánů. Každý dotační orgán má svá pravidla a pro zadavatele není jednoduché se v pravidlech orientovat. Z mého pohledu (tedy z pohledu administrátora a poradce) vidím ještě jeden problém, který nás trápí. Dnešní doba je mnohem rychlejší, sofistikovanější a s tím souvisí umění se správně rozhodnout. Právě rozhodování, respektive strach z rozhodnutí vnímám jako největší problém.
V příštím plánovaném rozhovoru se členové Výkonného výboru zaměří na některé z konkrétních palčivých témat v oblasti veřejných zakázek.