Publikační činnost

(Praha 20. července 2022) O Asociací pro veřejné zakázky pořádaném kulatém stole uskutečněném 28. června 2022 informoval ČAS - Česká agentura pro standardizaci. Děkujeme za účast a těšíme se na pokračování diskuse o zavádění BIM do praxe veřejných zakázek. Výsledek kulatého stolu, Akční plán zadavatele, je přílohou tohoto příspěvku. 

O BIM věcně. Workshop Asociace pro veřejné zakázky pomohl vytvořit Akční plán zadavatele (koncepcebim.cz)

Přílohy:
Download this file (Akcni_plan_final.pdf)Akcni_plan_final.pdf[ ]674 kB

Praha 26. 4. 2021 - od 1. května 2021 dochází k personální změně na postu výkonné ředitelky AVZ. Dosavadní ředitelku Bc. Natálii Poláškovou, která přijala novou profesní výzvu a se kterou se tak s velkým poděkováním za její dosavadní působení loučíme, nahrazuje Mgr. Martina Šelejová. Martina se může pochlubit dlouhodobou praxí v oblasti zadávání veřejných zakázek, ať už na pozici vedoucí oddělení veřejných zakázek u veřejného zadavatele, nebo v advokacii na pozici právníka. Věříme, že Martina bude skvělou posilou pro celou AVZ a těšíme se na spolupráci.

(Praha 29. března 2021) Již v závěru roku 2019 začalo MMR připravovat tzv. technickou novelu zákona o zadávání veřejných zakázek (novela).  V první polovině loňského roku proběhlo intenzivní meziresortní řízení a po projednání Legislativní radou vlády a schválení vládou byl návrh novely 30. listopadu 2020 předložen k projednání Poslanecké sněmovně.  Od té doby, tzn. již bezmála čtyři měsíce, návrh novely leží ve Sněmovně a ostudně čeká na projednání.

S postupujícím časem a blížícím se termínem voleb klesá naděje na její projedná, což jak zadavatelská, tak i dodavatelská obec nemůže nechat bez povšimnutí. Návrhy zákonů, které Poslanecká sněmovna nestihne do konce svého volebního období projednat a postoupit Senátu, pak totiž padají tzv. pod stůl a celá dosavadní snaha pak přijde zcela vniveč. Buď takové návrhy zcela zmizí v propadlišti dějin, anebo čekají na svou příležitost, až je někdo opráší, aby prošly znova od začátku celým přípravným a schvalovacím legislativním kolečkem.

Reálně tak hrozí, že přijde nazmar spousty energie, kterou do návrhu novely vložilo jak MMR, Expertní skupina při MMR pro oblast veřejných zakázek, další orgány a instituce (Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže nevyjímaje) v rámci meziresortního řízení, tak i Asociace pro veřejné zakázky (AVZ), která se na přípravě a projednání návrhu novely aktivně podílela.

Zadavatelé veřejných zakázek, ale i orgány dohlížející nad zadáváním veřejných zakázek, přitom netrpělivě očekávají přijetí předmětné novely, neboť přináší celou řadu zjednodušení a zpřesnění, které mohou celý proces zadávání veřejných zakázek zefektivnit a v konečném výsledku tak i přispět k rychlejšímu nastartování ekonomiky. Nelze ani odhlédnout od faktu, že prvotním důvodem k novelizaci byly výhrady Evropské komise k transpozici zadávací směrnice do českého právního řádu, které ČR oficiálně obdržela v listopadu 2019 a na základě kterých měla co nejdříve uvést právní úpravu do souladu s evropskou legislativou. Zásadní váhu změn zakotvených v novele však zadavatelé spatřují v ustanoveních, jejichž cílem je modulace zadávacích pravidel ve prospěch aplikační praxe a výkladových zpřesnění.  Odstranit se mají některé nefunkčnosti či nejasnosti vyplývající ze současného znění zákona o zadávání veřejných zakázek. Jde např. o:

  • úpravy institutu jistoty a zadávací lhůty, jejichž využití v současné podobě je neefektivní a působí více komplikací než užitku,
  • jasnější a jednodušší prokazování kvalifikace vybraným dodavatelem před uzavřením smlouvy,
  • možného postupu zadavatele vyloučit nabídku ze zadávacího řízení, pokud má důvodné podezření, že je nabídka připravována v koordinaci, resp. ve vzájemné shodě,
  • vyjmutí nákupu cenných papírů, závodu a obchodního podílu z definice pojmu „dodávka“, a tudíž z povinnosti tento nákup pořizovat formou zadávacího řízení,
  • zrušení souhrnného limitu 50 % pro hodnotu veškerých změn smlouvy na plnění veřejné zakázky spočívajících v dodatečných či nepředvídatelných stavebních pracích, službách nebo dodávkách.

Uvedený výčet je jen namátkový, tzv. „užitečných“ úprav, které mají přispět ke zjednodušení zadávací praxe, je v novele celá řada.

„Bylo by tristní, pokud by úsilí vynaložené na dlouho očekávanou novelizaci přišlo vniveč jenom díky tomu, že se v Poslanecké sněmovně půl roku před volbami dostávají do popředí témata politická na úkor jiným potřebným tématům a úkolům“, dodává Tomáš Machurek, předseda Výkonného výboru AVZ.

Apelujeme proto na Poslaneckou sněmovnu, aby co nejdříve zahájila projednání novely zákona o zadávání veřejných zakázek a plně podporujeme veškeré snahy v tomto směru. Prostřednictvím veřejných zakázek je vynakládáno (dle výroční zprávy MMR o stavu veřejných zakázek z r. 2019) cca 666 mld. Kč, tzn. asi 12 % HDP ČR. Ze zdrojů veřejných rozpočtů a státních fondů je financováno na 49 % veřejných zakázek, veřejných zakázek financovaných převážně z fondů EU je cca 28 %. Ve všech těchto případech je základním právním předpisem, kterým je nutno se řídit a který musí být bez výhrad dodržen, zákon o zadávání veřejných zakázek. Mít férová a efektivní zadávací pravidla, která budou v souladu s evropskou legislativou a jejichž dodržení bude zárukou správného, jasnějšího a rychlejšího zadávání veřejných zakázek v ČR, je základním předpokladem pro další rozvoj české ekonomiky.

 Kontakt:

Natálie Polášková, Asociace pro veřejné zakázky, z.s.

mobil: + 420 776 021 736,email: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Praha 1. prosince 2020 – V odpoledních hodinách Poslanecká sněmovna ČR schválila zákony tzv. „odpadového balíčku“, a to v původním znění postoupeném Senátu. Tzn., že od 1. 1. nabude účinnosti dílčí novela zákona o zadávání veřejných zakázek (zákona č. 134/2016 Sb.; dále jen „ZZVZ“), která mezi zásady zadávání veřejných zakázek dle § 6 ZZVZ zařazuje principy sociálně odpovědného zadávání, environmentálně odpovědného zadávání a inovace.

Konkrétně se jedná o část X. zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o odpadech a zákona o výrobcích s ukončenou životností (dále jen „změnový zákon“). Návrh novely vzešel z pozměňovacího návrhu Hospodářského výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, a tudíž předmětné části úpravy nepředcházela potřebná odborná a širší diskuse, potažmo meziresortní připomínkové řízení a s tím související zpracování důvodové zprávy k této novele.

Asociace pro veřejné zakázky, z.s., (dále jen „AVZ“) k dané problematice uspořádala v době projednání novely v legislativních orgánech kulatý stůl, kterého se zúčastnili zástupci zadavatelů (např. ŘSD, Masarykovy univerzity, Univerzity Karlovy, za obce zástupce Svazu měst a obcí), MMR jako garant ZZVZ, MPSV jako garant sociálně odpovědného zadávání, ale i zástupci kontrolních orgánů ÚOHS a Centra pro regionální rozvoj České republiky, dohlížející na zadávání zakázek spolufinancovaných z evropských fondů. Přítomni byli též zástupci zákonodárného sboru, poslanec Ing. Martin Kolovratník a zástupci senátorů.

Z diskuse vyplynulo, že se jedná o zásadní změnu ZZVZ, jejímž primární motivací bylo prosadit principy odpovědného zadávání a inovací v běžné zadávací praxi. Již současné znění ZZVZ využití principů odpovědného zadávání umožňuje ve smyslu oprávnění zadavatele tyto principy v rámci zadávacích podmínek a zadávacího řízení uplatnit. Přesto se zatím koncept odpovědného zadávání prosazuje pozvolna zejména u větších zadavatelů a v zadávacích řízení, u nichž se předpokládá nižší míra zásahu kontrolních orgánů. Koncept a smysl odpovědného zadávání jako takový je všemi zúčastněnými aktéry podporován, avšak jako velmi problematický je nahlížen způsob přijetí, formulace (obsah) předmětné úpravy části X. změnového zákona, jakož i její dopady do zadavatelské praxe.

Konkrétně je do § 6 ZZVZ doplněn nový odstavec 4, dle kterého je zadavatel při vytváření zadávacích podmínek, hodnocení nabídek a výběru dodavatele, povinen za předpokladu, že to bude vzhledem k povaze a smyslu zakázky možné, dodržovat zásady sociálně odpovědného zadávání, environmentálně odpovědného zadávání a inovací ve smyslu ZZVZ. Svůj postup je zadavatel navíc povinen řádně odůvodnit. V rámci § 28 ZZVZ je doplněno vysvětlení některých pojmů.

Novela tedy stanovuje velmi komplexně povinnost zadavatele, aby ve vztahu ke každé veřejné zakázce (včetně veřejné zakázky malého rozsahu, tzv. „VZMR“) zahájené po 1. 1. 2021 při přípravě zadávacích podmínek uvážil,

  1. zda je možné v ní uplatnit zásady sociálně odpovědného zadávání, environmentálně odpovědného zadávání a inovací (pozn.: a to ke každému z těchto principů zvlášť) a
  2. zda je v rámci zadávacích podmínek, hodnocení nabídek a výběru dodavatele uplatní,
    • v příp. že ano, pak proč a jakým způsobem,
    • v příp. že ne, pak proč ne.

 Jedná se o poměrně náročnou úvahu, na kterou ani zadavatelé, ani kontrolní orgány nejsou z důvodů výše uvedených dostatečně připraveni a řádně metodicky vybaveni.

MPSV prostřednictvím svého projektu Strategické zadávání veřejných zakázek na poli sociálně odpovědného zadávání již odvedlo velký kus záslužné práce a zpracovalo celou řadu podpůrných metodických materiálů a publikací, vycházelo při jejich zpracování především z konceptu zadavatele, který si dobrovolně volí OVZ ve vztahu k určitým typům veřejných zakázek a zadávacích řízení s ohledem na minimalizaci svých rizik, ekonomických a právních dopadů. V současné situaci MPSV ve spolupráci s AVZ, ke svým již vydaným metodikám, příkladům dobré praxe a vzorovým textacím, vydá v prosinci nový metodický balíček, který bude obsahovat i checklist aspektů odpovědného veřejného zadávání a video seminář. To vše by mělo subjektům veřejné správy i samosprávy pomoci v úspěšném naplnění požadavků zákona.

Předmětná úprava ZZVZ však jde svou koncepcí dál, neboť vedle zavedení nové povinnosti zakládá i právo dodavatele, domáhat se toho, aby zadavatel jeho výrobek či zboží nakoupil. Lze předpokládat, že rozřešení takové situace povede k řadě sporů a přezkumných a/nebo soudních řízení.

Je pravděpodobné, že i pro dodavatele je tato úprava tzv. bleskem z čistého nebe, avšak zkušenost ukazuje, že privátní sektor je nezřídka mnohem flexibilnější než sektor veřejný, a proto obstrukční chování ze strany dodavatelů v zadávacích řízeních v souvislosti s uplatněním principů odpovědného zadávání a inovací lze očekávat spíše dříve než později.

Vzhledem k brzké účinnosti předmětné novely od 1. 1. 2021, kdy na zadavatele dolehne svou plnou vahou, je třeba odborné veřejnosti co nejdříve nabídnout pomocnou ruku ve formě praktického návodu, jak s touto novou povinností pracovat. AVZ proto iniciuje společné jednání s MMR, MPSV, MŽP a ÚOHS s cílem takový stručný metodický návod zadavatelům co nejdříve poskytnout.

 Kontakt:

Natálie Polášková, Asociace pro veřejné zakázky, z.s.

mobil: + 420 776 021 736,email: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Praha 23. října 2020 – Dne 18. 9. 2020 Poslanecká sněmovna schválila v rámci zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o odpadech a zákona o výrobcích s ukončenou životností, dílčí novelu ZZVZ, která mj. novelizuje i zákon o zadávání veřejných zakázek (tj. zákon č. 134/2016 Sb.; dále jen „ZZVZ“). Konkrétně mezi zásady zadávání veřejných zakázek dle § 6 ZZVZ zařazuje principy sociálně odpovědného zadávání, environmentálně odpovědného zadávání a inovace. Asociace pro veřejné zakázky, z.s. (dále jen „AVZ“) shledává použití principů a hledisek sociálně odpovědného a environmentálně odpovědného zadávání při zadávání veřejných zakázek za žádoucí, nicméně koncepce zařazení těchto principů v rámci § 6 ZZVZ, jakož i formulace navrhované úpravy budí relevantní otázky a pochybnosti, zejména k jejímu výkladu a aplikaci. Schválení navržené dílčí novely ZVZ by tak představovalo nemalé obtíže v praxi zadávání veřejných zakázek. To ostatně potvrdila i dotazníková anketa mezi členy AVZ. Situace je o to naléhavější, že účinnost navrhovaného zákona se předpokládá k 1. 1. 2021.

 

Návrh úpravy vzešel z pozměňovacího návrhu Hospodářského výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR k zákonu, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o odpadech a zákona o výrobcích s ukončenou životností. Návrh dotčeného zákona nyní stojí před projednáváním v Senátu, kam byl návrh 15. 10. postoupen a označen jako senátní tisk č. 322. Lhůta pro jednání v Senátu končí dnem 15.11.2020.

Návrh této dílčí novely ZZVZ představuje nešťastný „legislativní přílepek“, který byl možná přijat s dobrým úmyslem, avšak bez předchozí širší odborné diskuse, a jeho důsledky tak mohou mít neblahý vliv na veřejné zadávání v ČR.

AVZ se jako nezávislá platforma, jejímž cílem je prosazovat kvalifikovaný a zodpovědný přístup k zadávání a realizaci veřejných zakázek v ČR, rozhodla uspořádat mezi svými členy anketu nad problematikou aplikace navrhované dílčí novely ZZVZ. Sběr odpovědí se uskutečnil korespondenční cestou mezi členy AVZ a followery sociálních sítí AVZ v období od 2. do 9. října. Celkem odpovědělo 42 respondentů, z nichž převážnou část tvořili zadavatelé a poradci v oblasti zadávání veřejných zakázek (93 % respondentů). V úvodu ankety byl dotazován postoj respondentů k navrhované dílčí úpravě ZZVZ v podobě zapracování zásad sociálně odpovědného zadávání, environmentálně odpovědného zadávání a inovací do § 6 ZZVZ. Až 72 % (30) respondentů vnímá návrh z pohledu své zadávací praxe jako komplikaci, z čehož polovina jej označila za velkou komplikaci. Jen 12 % (5) respondentů vyjádřilo spíše kladný postoj k novele, přičemž z bližší analýzy této skupiny respondentů se jedná o zadavatele a poradce, kteří již mají se sociálně odpovědným zadáváním zkušenosti a aplikují jej. Další dotazy směřovaly na schopnost potenciálních uživatelů zákonné úpravy ji bez další metodické podpory implementovat do své zadávací praxe a identifikaci problémů, jež v této souvislosti mohou nastat. Ze získaných odpovědí je zřejmé, že implementace normy v zadávací praxi může činit zadavatelům nemalé potíže. Jako problematická byla respondenty označena zejména povinnost aplikace zásad všemi zadavateli a na všechny veřejné zakázky, která ve svém důsledku může znamenat jen deklaratorní, formální aplikaci bez valného přínosu, který byl zřejmě motivací pro přijetí těchto zásad. Ani dovětek „u nichž to bude vzhledem k jejich povaze a smyslu možné“ zde nepomáhá. Ve vztahu k formulaci úpravy byly vytýkány aplikační a výkladové nejasnosti, jakož i možnost zvýšení rizika „účelového“ napadaní zadávacích řízení a obstrukcí ze strany dodavatelů. Velká obava pak mezi respondenty panuje ve vztahu k veřejným zakázkám spolufinancovaným z prostředků EU a ve vztahu k posuzování souladu postupu zadavatele příslušnými auditními orgány. Podstatným problémem je ekonomická stránka věci, a sice že aplikace dílčí novely si může vyžádat na straně zadavatelů nemalé finanční, ale i časové náklady, které se promítnou nejen v dražší administraci veřejných zakázek, nýbrž i v delším průběhu zadávacích řízení a dá se předpokládat, že i ve vyšších nabídkových cenách. Uplatnění navržených zásad dle této dílčí novely tak může stát v kontrastu k ostatním zásadám, zejména ve vztahu k principu rozpočtové odpovědnosti a principům 3E, tedy účelnosti, hospodárnosti a efektivnosti. Zadavatel zde bude muset volit míru uplatnění zásad sociálně odpovědné zadávání, environmentálně odpovědné zadávání a inovací velmi obezřetně s ohledem na skutečnost, že jejich přínos nelze mnohdy vyjádřit prostým porovnáním nákladů a výnosů. Zatímco náklady jdou čistě za zadavatelem, přínos, lze-li jej jednoznačně definovat, je spíše celospolečenským efektem na úrovni veřejného zájmu.

Navíc platí, že již dle současného znění ZZVZ může zadavatel sledované zásady plnohodnotně aplikovat při zadávání veřejných zakázek na dobrovolném principu tam, kde to shledává účelné a z hlediska svých potřeb efektivní. Je tedy otázkou, zda je nutné aplikaci zásad sociálně a environmentálně odpovědného zadávání a inovací stanovovat v ZZVZ obligatorně na všechny veřejné zakázky tak, jak to vyplývá z navrženého znění novely ZZVZ.

AVZ si význam sociálně a environmentálně odpovědného zadávání pro další zdárný rozvoj společnosti uvědomuje a na svých akcích předmětné téma mj. též podporuje. Má však za to, že jej nelze aplikovat direktivně jako povinnost pro všechny zadavatele a veřejné zakázky. Je důležité, aby zadavatelé disponovali oprávněním kritéria sociálně a environmentálně odpovědného zadávání v zadávacích řízeních použít. Vedle toho však musí disponovat odbornými metodikami, odzkoušenými řešeními a určitou mírou jistoty ve vztahu k výkladu jejich aplikace. Nad tím vším musí panovat celospolečenská shoda, jakých cílů a efektů má být prostřednictvím sociálně a environmentálně odpovědného zadávání a inovací dosaženo. Teprve poté jsou přínosy implementace takových zásad nesporné a skutečně odpovědné. Takovou úpravu nelze provést bez řádné diskuse dotčených stran, pouze na základě pozměňovacího návrhu s problematickým zněním, neumožňujícím jednoznačný výklad.

Příloha: Výsledky ankety

Kontakt:

Natálie Polášková, Asociace pro veřejné zakázky, z.s.

mobil: + 420 776 021 736

email: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Výtah toho nejdůležitějšího z článku si můžete přečíst v zářijovém čísle Veřejné zakázky v praxi.

 

 Návrh novely ZZVZ 9 2020

Výtah toho nejdůležitějšího z webináře si můžete přečíst v letním čísle Veřejné zakázky v praxi.

VZ v praxi červenec 2020 Co nas naucilo zadavani v corone2

 

Nákup akcií či podílu ve společnosti není veřejnou zakázkou

Praha 2. června 2020 – Asociace pro veřejné zakázky (AVZ) vítá rozhodnutí Krajského soudu v Brně (dále „soud“), který rozhodl, že Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) se musí znovu zabývat nákupem akcií dopravců, který chtěl v roce 2017 uskutečnit Liberecký kraj. Soud ve svém rozsudku upozorňuje, že není možno při interpretaci zákona vycházet pouze z jazykového výkladu, nýbrž je třeba zkoumat jeho účel, smysl a skutečnou vůli zákonodárce při jeho vzniku, zvláště lze-li ji doložit záznamy z legislativního procesu. 

V rozhodovaném případě šlo o to, že Liberecký kraj se v roce 2017 rozhodl zajistit svou dopravní obslužnost tím, že získá výlučný majetkový podíl ve společnosti zajišťující veřejnou službu v přepravě cestujících v autobusové dopravě a následně s danou společností uzavře smluvní vztah na zajištění dané obslužnosti formou vertikální spolupráce. ÚOHS však na základě návrhu podaného společností BusLine a.s. rozhodl, že kraj nesmí akcie koupit přímo, ale musí je pořídit prostřednictvím zahájeného zadávacího řízení dle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen „ZZVZ“). ÚOHS přitom ve svém rozhodnutí nákup akcií podřadil pod veřejnou zakázku na dodávky, přičemž vycházel ze znění § 14 odst. 1 ZZVZ, v němž se uvádí, že „veřejnou zakázkou je pořízení věcí, zvířat nebo ovladatelných přírodních sil…“. ÚOHS ve své interpretaci vycházel dále z definice věci ve smyslu § 489 občanského zákoníku. Ačkoli tato interpretace je z hlediska jazykového výkladu možná, soud upřednostnil eurokonformní výklad předmětného ustanovení.  Zadávací směrnice v čl. 2 odst. 8 chápe totiž veřejné zakázky na dodávky pouze jako „koupě výrobků, leasing výrobků nebo jejich nájem…“. 

K tomuto zásadnímu rozhodnutí soudu by však nedošlo, kdyby se Liberecký kraj nepustil do soudního sporu s ÚOHS. V tomto kroku jej podpořila Asociace pro veřejné zakázky (AVZ) a Asociace pro rozvoj infrastruktury (ARI).  Obě asociace se snažily vyvolat mezi odbornou veřejností diskusi právě nad tímto rozhodnutím ÚOHS, které de facto rozšířilo působnost ZZVZ mj. nejen na akcie, ale obecně i na nabytí podílu / závodu, které bylo dle znění předchozí normy č. 137/2006 Sb., zákona o veřejných zakázkách, z působnosti zákona výslovně vyňato. ZZVZ tuto výslovnou výjimku však neřeší. Nebylo tedy zřejmé, zda ÚOHS může v rámci své přezkumné činnosti takto významně posunout interpretaci normy, ačkoli z dostupných materiálů bylo jasné, že to zákonodárce při vzniku normy neměl v úmyslu. Navíc použití ZZVZ na nákup akcií či podílu nemělo smysl ani z hlediska hospodářské soutěže, neboť ta se u tohoto typu obchodu zpravidla nevyskytuje. 

„Jsme rádi, že se i díky aktivitě AVZ podařilo vyvolat širší odbornou diskusi nad tímto případem, která nakonec vyústila i ve vynesení daného soudního rozhodnutí. Koneckonců komplexní diskuse na dané téma vč. tohoto soudního řízení vedla mj. i k tomu, že se v novele ZZVZ zřejmě zakotví výjimka z definičního pojmu dodávek mj. i na akcie a obchodní podíl.“, uvádí Mgr. Tomáš Machurek, předseda výkonného výboru AVZ. „Mnoho zadavatelů by po vynesení rozhodnutí ze strany ÚOHS do soudního sporu s ním nešla, přestože by bylo zřejmé, že dané rozhodnutí nepřispívá ke zkvalitnění aplikační praxe nebo k správnému či rozumnému výkladu zákona. Jsme rádi, že se Liberecký kraj s přispěním AVZ a ARI do soudního řízení pustil a že jsme jej mohli právně a argumentačně v tomto sporu podpořit. V případech s obdobným obecným dopadem spatřuji roli odborných asociací jako velmi důležitou,“ dodává. 

Kontakt:

Natálie Polášková, Asociace pro veřejné zakázky, z.s.

mobil: + 420 776 021 736

email: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

AVZ blahopřeje svým členům k velmi dobrému umístění v rámci žebříčku Právnická firma roku 2019

5. 11. 2019

Gratulace patří hned několika právním firmám z řad našich členů, a sice:

  • HAVEL & PARTNERS s.r.o., advokátní kancelář, která zvítězila v kategorii PRÁVNICKÁ FIRMA ROKU ZA NEJLEPŠÍ KLIENTSKÉ SLUŽBY a v odborných kategoriích veřejné zakázky, fúze a akvizice a stala se nejoceňovanější advokátní kanceláři vůbec;
  • ROWAN LEGAL, advokátní kancelář s.r.o., která zvítězila v odborných kategoriích právohospodářské soutěže, duševní vlastnictví a patří mezi velmi doporučované kanceláře i v řadě jiných oborů včetně kategorie veřejných zakázek, jakož i doporučované kanceláře v dalších kategoriích; 
  • ŘANDA HAVEL LEGAL advokátní kancelář s.r.o., která zvítězila v odborné kategorii telekomunikace a média a patří mezi velmi doporučované kanceláře v řadě jiných oborů a doporučované kanceláře v kategorii veřejné zakázky jakož i v dalších kategoriích;
  • PETERKA & PARTNERS advokátní kancelář s.r.o., jež patří mezi velmi doporučované kanceláře v kategorii česká firma na mezinárodních trzích a doporučované kanceláře v řadě dalších kategoriích;
  • MT Legal s.r.o., advokátní kancelář, která patří mezi velmi doporučované kanceláře v kategorii veřejné zakázky a doporučované kanceláře v kategorii právo informačních technologií.

Všem uvedeným blahopřejeme! Vážíme si skutečnosti, že jste našimi členy a že svou erudicí přispíváte k vysoké odborné úrovni našich akcí a jste významnými činiteli v rámci platformy pro sdílení poznatků a zkušeností z oblasti veřejného zadávání, kterou AVZ je.

 

Natálie Polášková

výkonná ředitelka Asociace pro veřejné zakázky, z.s.

mobil: + 420 776 021 736, email: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.