Aktuality
Zástupci pracovní skupiny AVZ pro Veřejné zakázky v pojišťovnictví připravili dokument mající za cíl poskytnout zejména zadavatelům a pojistitelům informaci, za jakých podmínek a jakým způsobem je možné změnit smlouvy v oblasti pojištění uzavřené na základě provedeného zadávacího řízení. Dokument pojednává jak o vyhrazených změnách závazků dle § 100 ZZVZ, tak o změnách závazků podle § 222 ZZVZ. Doporučení je doplněno i o příklady těchto změn a jejich výpočet.
Při zadávání veřejných zakázek ať již v zadávacím řízení či mimo něj, např. v rámci veřejných zakázek malého rozsahu, se zadavatelé i dodavatelé v podstatě každodenně setkávají s problematikou elektronického podepisování dokumentů.
Pro vymezení elektronického podpisu z pohledu právní definice musíme nahlédnout do nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne 23. července 2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES (dále jen „eIDAS“), a to konkrétně do čl. 3 bodu 10.
Zrušení výběrového řízení na zpracovatele Portálu stavebníka, které vypsalo Ministerstvo pro místní rozvoj a které má být základním stavebním kamenem digitalizace stavebnictví a povolovacího řízení staveb, ukázalo na obecný problém zadávání veřejných zakázek v Česku. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) tendr na IT dodavatele Portálu stavebníka zrušil z důvodu nezákonnosti zadávacích podmínek, které zájemcům údajně znemožňovaly řádně připravit nabídku a posoudit splnění ve stanovených termínech. Podle České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT) je tento případ indikátorem celé problematiky. Ukazuje na nedostatky v zadávání veřejných zakázek, které jsou v případě stavebnictví spíše standardem než výjimkou.
Zeptali jsme se na změny v oblasti autorského dozoru v novele stavebního zákona. Zákonná úprava výkonu autorského dozoru projektanta v kontextu stavebního práva je velmi strohá. Změnu nepřinese ani Nový stavební zákon. V rámci spolupráce s portálem epravo.cz klademe otázky, které se týkají stavební tematiky a stavebního práva.
Ustanovení § 152 odst. 4 zákona č. 183/2006 Sb., stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „Stavební zákon“), resp. ustanovení § 161 odst. 2 zákona č. 283/2021 Sb., stavební zákon (dále jen „Nový stavební zákon“ nebo „NSZ“) ukládá stavebníkům zvláštní povinnost ve vztahu k provádění staveb, které jsou veřejnými zakázkami (tedy jejichž náklady na realizaci jsou alespoň částečně kryty z veřejných rozpočtů[1]) a zároveň jsou realizovány stavebním podnikatelem[2], a to konkrétně zajištění výkonu autorského dozoru projektanta při jejich realizaci.
Od 1. 1. 2024 se budou měnit limity sloužící k určení nadlimitní veřejné zakázky. Národní limity pro veřejné zakázky malého rozsahu na dodávky a služby (2 mil. Kč) a stavební práce (6 mil. Kč) zůstávají zatím nadále beze změny dle aktuální zákonné úpravy.
Přehled změn limitů
Přestože na úrovni EU byly limity v eurech navýšeny (nařízení 2023/2495, nařízení 2023/2496, nařízení 2023/2497, nařízení 2023/2510), dochází v ČR k jejich snížení, což je způsobeno silným kurzem koruny, tedy přepočtem z eur (sdělení o odpovídajících hodnotách). Ministerstvo pro místní rozvoj připravuje navazující novelizaci nařízení vlády č. 172/2016 Sb.
(Zdroj: Nadlimitní veřejné zakázky v letech 2024 a 2025 - Portál o veřejných zakázkách (portal-vz.cz))
Dne 7. 12. 2023 byla ve Sbírce zákonů publikována vyhláška č. 345/2023 Sb., o uveřejňování formulářů pro účely zákona o zadávání veřejných zakázek a náležitostech profilu zadavatele. Tato vyhláška nabude účinnosti od 1. února 2024.
Novou vyhlášku bylo nezbytné přijmout z důvodu implementace tzv. elektronických formulářů dle Prováděcího nařízení Komise (EU) 2019/1780 ze dne 23. září 2019, kterým se stanoví standardní formuláře pro uveřejňování oznámení v oblasti zadávání veřejných zakázek a kterým se zrušuje prováděcí nařízení (EU) 2015/1986 („elektronické formuláře“), ve znění pozdějších právních předpisů.
Obsah vyhlášky rámcově odpovídá předchozí vyhlášce č. 168/2016 Sb., o uveřejňování formulářů pro účely zákona o zadávání veřejných zakázek a náležitostech profilu zadavatele, přičemž cílem bylo vyjasnit některá sporná ustanovení, sjednotit a usnadnit aplikační praxi.
Dne 16. 6. 2023 byl ve Sbírce zákonů vyhlášen zákon č. 166/2023 Sb., kterým se mění zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, který s účinností od 16. 7. 2023 ruší povinnost veřejného zadavatele vyžádat si předchozí stanovisko Ministerstva financí k uzavření či změně smlouvy v případě koncesí.
Přechodné ustanovení uvádí, že zadávání veřejných zakázek, soutěže o návrh a řízení o přezkoumání úkonů zadavatele Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí a práva a povinnosti s nimi související se posuzují podle zákona č. 134/2016 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
Z uvedeného vyplývá, že v případě koncesí, u nichž bylo zadávací řízení zahájeno po 16. 7. 2023, již veřejný zadavatel nezasílá Ministerstvu financí žádost o předchozí stanovisko k uzavření či změně smlouvy.
(Zdroj: DVS.cz - Zrušení povinnosti veřejného zadavatele ...)
Nejvyšší soud v minulém roce vydal zajímavý rozsudek v oblasti náhrady škody, který se týká práva veřejného zadávání, resp. oblasti veřejných zakázek. Jak bude podrobně popsáno níže, houževnatá obrana dodavatele v dané věci přináší určité vyjasnění problematiky odpovědnosti zadavatele při neoprávněném vylučování dodavatelů ze zadávacího řízení v občanskoprávní rovině, tedy při uplatňování nároků dodavatelů mimo zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“).
Metodiku naleznete zde, nebo v příloze.
Dlouho očekávaná novela zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“ či „zákon“), nabyla účinnosti dne 16.7.2023 (zákon č. 166/2023 Sb., kterým se mění zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů). Jedná se prakticky o první přímou novelu ZZVZ, která tak zohledňuje praktické zkušenosti zadavatelů, dodavatelů, připomínky Evropské komise a rovněž také podněty a rozhodovací praxi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „ÚOHS“), získané po dobu platnosti a účinnosti ZZVZ.